Historie obce
První písemnou zmínku o Líbeznicích známe z roku 1236, záznam je psán středověkou latinou a lze ho nalézt v edici Regesta Bohemiae et Moraviae I. Jedná se o právní akt, jímž král Václav I. uzavřel s kanovníkem Marquardem smlouvu, v níž se král Václav I. zříká vymáhání všech dávek - především volů a dalších domácích zvířat - a věnuje statek (villa Lubeznic) pražské kapitule, kterou zastupoval právě kanovník Marquard.
Koncem 13. století (1294) jsou Libezníce rozděleny mezi kapitulu svatovítskou a vyšehradskou, do kterých plynuly z obce dávky jak naturální, tak i peněžní. Ve 14. století Líbeznice stále patří k majetku kanovníků svatovítských a vyšehradských.
Středověké jádro Líbeznic leželo v místě, nyní nazývaném Na Hůrce. Obrysy původní návsi zůstaly dodnes patrné. Přes obec vedla jedna z vedlejších obchodních cest, která odbočovala od stezky směřující do kraje Litoměřiců, pravděpodobně v blízkosti dnešních Zdib, procházela přes bořanovický háj, Pakoměřice, vyúsťovala v Líbeznících a pokračovala směrem severním na Mělnicko.
Líbeznice se staly pro svou polohu, kostel, zdravotnické zařízení i školu centrem blízkého okolí, což trvá dodnes.
Někteří majitelé, kteří obec vlastnili
1421 - Jan Náz, který zastával důležitý úřad u dvora krále Václava IV.
do roku 1459 - král Jiří z Poděbrad
1459 - Staré Město pražské
1548 - Jan Duchek, rytíř ze Semechova
1589 - Adam Chochol ze Semechova
1591 - Eliška Hofmannová z Donína, provdala se za Fridricha Černhauze na Polkenheimu, kterému Líbezníce přinesla věnem
1652 - Jindřich Černhauz prodává obec Janu Hartvíku Nosticovi
v 60. letech 17. století kupuje Líbeznice Staré Město pražské, ale rod Nosticů je kupuje po čase zpět a v jeho majetku zůstávají až do 20. století.
Památky
Kostel sv. Martina
Kostel sv. Martina byl postaven pod dozorem zednického mistra Matěje Kinzla z Měšic. Byl jednolodní, obdélníkový s čtvercovým presbytářem a s obdélníkovými sakristiemi po stranách, s věží v průčelí. Kamenické práce provedl dvorní kameník Koller.
Zařízení pochází převážně z 2. poloviny 18. století. Hlavní oltář, původně určený pro kostel v Rokycanech, vznikl podle návrhu F. I. Preéa, byl portálový, s nástavcem z roku 1764, s plastikami I. F. Platzera a obrazem sv. Martina od B. Roubalíka z r. 1881. Boční oltáře Panny Marie a Ukřižovaného je rovněž dílem F. I. Preéa s plastikami od Prachnera. Oba boční oltáře byly přeneseny z kostela sv. Michala v Praze. Na střeše kostela instaloval jeden z prvních hromosvodů v Čechách Antonín Renner, profesor mechaniky z Prahy.

Barokní fara
Barokní s mansardovou střechou, patrová. Z první poloviny 18. století.
Kaplička Panny Marie
Tato kaplička v Nádražní ulici pochází z 2. poloviny 18. století.
Císařská silnice
Obec leží v krajině, již od pravěku protínaly a protínají důležité komunikace jih – sever a východ - západ. Pozůstatkem tzv. císařské silnice je pozdně barokní kamenný most. V 19. století byly zavedeny pravidelné dostavníkové spoje, některé z nich vozily i pasažéry Labské paroplavby z Prahy do přístavu v Obříství. Postupně se začal zvyšovat provoz a bylo třeba vybudovat hustou síť zájezdních hostinců a přepřahacích stanic. K tomuto účelu sloužil hostinec na náměstí (č.p. 44).
Senam rychtářů, představených, starostů a předsedů MNV v obci Líbeznice
| 1520 |
|
|
Tuoma |
| 1536 |
|
|
Vít |
| 1693 - 1695 |
|
|
Matěj Vyhlíd |
1695 - 1696
|
|
|
Matěj Purnoch z č.p. 34 (dosazený vrchností) |
| 1739 |
|
|
Jiří Klejzar z č.p. 35 |
| 1746 |
|
|
Tomáš Klejzar z č.p. 35 |
| 1748 |
|
|
Václav Kasalický z čp. 34 |
| 1767 |
|
|
Jan Maxa z č.p. 24 |
1848 - 1856
|
|
|
Václav Tišnovský (první volený rychtář) |
| 1856 - 1870 |
|
|
František Srb z č.p. 18 |
| 1870 - 1879 |
|
|
Antonín Novák z č.p. 38 |
| 1879 - 1883 |
|
|
Jan Tichý z č.p. 39 |
1883 - 1909
|
|
|
Josef Láha z č.p. 1 (první starosta) |
| 1909 |
|
|
Josef Heřtus z č.p. 78 |
| 1909 - 1911 |
|
|
MUDr. Josef Hetteš |
| 1911 - 1918 |
|
|
Antonín Weinstein z č.p. 96 |
| 1918 - 1919 |
|
|
Josef Heřtus z č.p. 78 |
| 1919 |
|
|
Bedřich Hofman |
| 1919 - 1921 |
|
|
Karel Hamršmíd z č.p. 157 |
| 1921 - 1923 |
|
|
František Sýkora |
| 1923 |
|
|
Florián Škoda |
| 1923 - 1927 |
|
|
František Srb z č.p. 18 |
| 1927 - 1931 |
|
|
František Srb z č.p. 18 |
| 1931 - 1945 |
|
|
Václav Blažej z č.p. 168 |
| 1945 |
|
|
Josef Choceňský (1. předseda RNV) |
| 1945 |
|
|
MVDr. Jan Fiala z č.p. 286 (předseda RNV) |
| 1945 |
|
|
Antonín Mařík z č.p. 167 (předseda RNV) |
| 1945 - 1946 |
|
|
Václav Kupec (1. předseda MNV) |
| 1946 - 1947 |
|
|
Antonín Zvěřina |
| 1947 - 1948 |
|
|
Josef Tůma |
| 1948 - 1954 |
|
|
Ladislav Šíla z č.p. 296 |
| 1954 - 1957 |
|
|
František Kupec z č.p. 11 |
| 1957 - 1964 |
|
|
Josef Melichar |
| 1964 - 1965 |
|
|
František Kupec z č.p. ll |
| 1965 - 1968 |
|
|
Ing. Karel Švec z č.p. 142 |
| 1968 - 1971 |
|
|
Ladislav Šíla z č.p. 296 |
| 1971 - 1974 |
|
|
Oldřich Eicler z č.p. 280 (první uvolněný předseda MNV) |
| 1974 - 1978 |
|
|
Jaroslav Holub |
| 1981 - 1986 |
|
|
Jan Vondráš |
| 1986 - 1989 |
|
|
František Kupec |
| 1990 |
|
|
Petr Bernát (obnovení názvu starosta) |
| 1990 - 2010 |
|
|
Otakar Hlavín |
| 2010 - souč. |
|
|
Martin Kupka |