Historie a památky


Historie obce


První písemnou zmínku o Líbeznicích známe z roku 1236, záznam je psán středověkou latinou a lze ho nalézt v edici Regesta Bohemiae et Moraviae I. Jedná se o právní akt, jímž král Václav I. uzavřel s kanovníkem Marquardem smlouvu, v níž se král Václav I. zříká vymáhání všech dávek - především volů a dalších domácích zvířat - a věnuje statek (villa Lubeznic) pražské kapitule, kterou zastupoval právě kanovník Marquard.

Koncem 13. století (1294) jsou Libezníce rozděleny mezi kapitulu svatovítskou a vyšehradskou, do kterých plynuly z obce dávky jak naturální, tak i peněžní. Ve 14. století Líbeznice stále patří k majetku kanovníků svatovítských a vyšehradských.

Středověké jádro Líbeznic leželo v místě, nyní nazývaném Na Hůrce. Obrysy původní návsi zůstaly dodnes patrné. Přes obec vedla jedna z vedlejších obchodních cest, která odbočovala od stezky směřující do kraje Litoměřiců, pravděpodobně v blízkosti dnešních Zdib, procházela přes bořanovický háj, Pakoměřice, vyúsťovala v Líbeznících a pokračovala směrem severním na Mělnicko.

Líbeznice se staly pro svou polohu, kostel, zdravotnické zařízení i školu centrem blízkého okolí, což trvá dodnes.

Někteří majitelé, kteří obec vlastnili

1421 - Jan Náz, který zastával důležitý úřad u dvora krále Václava IV.
do roku 1459 - král Jiří z Poděbrad
1459 - Staré Město pražské
1548 - Jan Duchek, rytíř ze Semechova
1589 - Adam Chochol ze Semechova
1591 - Eliška Hofmannová z Donína, provdala se za Fridricha Černhauze na Polkenheimu, kterému Líbezníce přinesla věnem
1652 - Jindřich Černhauz prodává obec Janu Hartvíku Nosticovi
v 60. letech 17. století kupuje Líbeznice Staré Město pražské, ale rod Nosticů je kupuje po čase zpět a v jeho majetku zůstávají až do 20. století.

PamátkyKostel sv. Martina


Kostel sv. Martina

Kostel sv. Martina byl postaven pod dozorem zednického mistra Matěje Kinzla z Měšic. Byl jednolodní, obdélníkový s čtvercovým presbytářem a s obdélníkovými sakristiemi po stranách, s věží v průčelí. Kamenické práce provedl dvorní kameník Koller.
Zařízení pochází převážně z 2. poloviny 18. století. Hlavní oltář, původně určený pro kostel v Rokycanech, vznikl podle návrhu F. I. Preéa, byl portálový, s nástavcem z roku 1764, s plastikami I. F. Platzera a obrazem sv. Martina od B. Roubalíka z r. 1881. Boční oltáře Panny Marie a Ukřižovaného je rovněž dílem F. I. Preéa s plastikami od Prachnera. Oba boční oltáře byly přeneseny z kostela sv. Michala v Praze. Na střeše kostela instaloval jeden z prvních hromosvodů v Čechách Antonín Renner, profesor mechaniky z Prahy.


Barokní fara

Barokní fara

Barokní s mansardovou střechou, patrová. Z první poloviny 18. století.

Kaplička Panny Marie







Kaplička Panny Marie

Tato kaplička v Nádražní ulici pochází z 2. poloviny 18. století.










Císařská silnice
Císařská silnice

Obec leží v krajině, již od pravěku protínaly a protínají důležité komunikace jih – sever a východ - západ. Pozůstatkem tzv. císařské silnice je pozdně barokní kamenný most. V 19. století byly zavedeny pravidelné dostavníkové spoje, některé z nich vozily i pasažéry Labské paroplavby z Prahy do přístavu v Obříství. Postupně se začal zvyšovat provoz a bylo třeba vybudovat hustou síť zájezdních hostinců a přepřahacích stanic. K tomuto účelu sloužil hostinec na náměstí (č.p. 44).




Senam rychtářů, představených, starostů a předsedů MNV v obci Líbeznice


1520     Tuoma
1536     Vít
1693 - 1695     Matěj Vyhlíd
1695 - 1696
     Matěj Purnoch z č.p. 34 (dosazený vrchností)
1739     Jiří Klejzar z č.p. 35
1746     Tomáš Klejzar z č.p. 35
1748     Václav Kasalický z čp. 34
1767     Jan Maxa z č.p. 24
1848 - 1856
     Václav Tišnovský (první volený rychtář)
1856 - 1870     František Srb z č.p. 18
1870 - 1879     Antonín Novák z č.p. 38
1879 - 1883     Jan Tichý z č.p. 39
1883 - 1909
     Josef Láha z č.p. 1 (první starosta)
1909     Josef Heřtus z č.p. 78
1909 - 1911     MUDr. Josef Hetteš
1911 - 1918     Antonín Weinstein z č.p. 96
1918 - 1919     Josef Heřtus z č.p. 78
1919     Bedřich Hofman
1919 - 1921     Karel Hamršmíd z č.p. 157
1921 - 1923     František Sýkora
1923     Florián Škoda
1923 - 1927     František Srb z č.p. 18
1927 - 1931     František Srb z č.p. 18
1931 - 1945     Václav Blažej z č.p. 168
1945     Josef Choceňský (1. předseda RNV)
1945     MVDr. Jan Fiala z č.p. 286 (předseda RNV)
1945     Antonín Mařík z č.p. 167 (předseda RNV)
1945 - 1946     Václav Kupec (1. předseda MNV)
1946 - 1947     Antonín Zvěřina
1947 - 1948     Josef Tůma
1948 - 1954     Ladislav Šíla z č.p. 296
1954 - 1957     František Kupec z č.p. 11
1957 - 1964     Josef Melichar
1964 - 1965     František Kupec z č.p. ll
1965 - 1968     Ing. Karel Švec z č.p. 142
1968 - 1971     Ladislav Šíla z č.p. 296
1971 - 1974     Oldřich Eicler z č.p. 280 (první uvolněný předseda MNV)
1974 - 1978     Jaroslav Holub
1981 - 1986     Jan Vondráš
1986 - 1989     František Kupec
1990     Petr Bernát (obnovení názvu starosta)
1990 - 2010     Otakar Hlavín
2010 - souč.     Martin Kupka